Co se může urodit při mapování jalovců - Křivoklátsko
Aktuality a akce
null Co se může urodit při mapování jalovců
Co se může urodit při mapování jalovců
9. 12. 2020
Při mapování jalovců ve starých, zarůstajích sadech byla minulý týden na Slabecku zaznamenána vzácná zimní návštěva, kalous pustovka. A to hned 8 jedinců. Sovy seděly dosti netypicky na stromě a v křovinách při okraji velké pastviny. Jeden neví, jestli ho oči neklamou, protože tento druh není k vidění zrovna každý den. A proto byl pro jistotu do pole povolán Milan Tichai z ornitologického spolku R. O. S Fénix, aby potvrdil správné určení druhu. Podle jeho slov za skoro 30 let, kdy se ptákům na Křivoklátsku věnuje, tu pobyt pustovek nebyl zaznamenán. Rovněž není zmínka ani v databázi České společnosti ornitologické AVIF. Nejbližší výskyt pustovky je uváděn na Slánsku. Na Rakovnicku, Berounsku a Lounsku výskyt podle AVIF též zaznamenán zatím nebyl. Loni po dlouhé době pustovky vyhnízdily na jižní Moravě díky gradaci hraboše polního. Ze stejného důvodu byly pustovky vícekrát hlášeny letos i z Čech.
Kalous pustovka je severský druh hnízdící hlavně v tundrách severní Evropy, Asie a Ameriky. Pustovky vyhledávají vlhčí travní porosty, bažiny s přítomností keřů a stromů. Hnízda staví na zemi v blízkosti podmáčených míst. Hnízdění u nás je velmi vzácné. Na zemi i sedává, na dřevinách téměř nikdy. Na zimu sovy přeletují k jihu a to je doba, kdy je můžeme vzácně zastihnout i u nás. V otevřené krajině, v místech, kde se namnožili drobní hlodavci. Jako jedna z mála sov loví i za dne, létá nízko nad povrchem polí a luk. Pustovka je charakteristická dlouhými křídly a krátkými pernatými, většinou přilehlými, oušky. Obličej má bíle olemován, kolem očí tmavé skvrny. Létá zcela neslyšně a je s podivem, kterak obratně dokáže létat v zarostlém sadu mezi křovisky.
Její výskyt částečně poukazuje na význam starých sadů v naší krajině. Fungují jako refugium živočichů. Nejen těchto vzácných, občasných hostů, ale celé řady našich ptáků, kterými se to v sadu jen hemžilo. Kosi, drozdi kvíčaly a cvrčaly, strnadi obecní, sýkory a další, kteří zde nacházejí úkryty a důležitý zdroj potravy v podobě ovoce (jablka, ořechy) a plodů divokých keřů (šípek, dřišťál, hloh).
Ilustrační fotografie byla použita s laskavým svolením jejího autora, Zdeňka Tunky.