Nadregionální ÚSES

Rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s min. plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu.

Vymezení a hodnocení nadregionálního ÚSES zajišťuje Ministerstvo životního prostředí ČR.

Regionální ÚSES

Ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu.

Vymezení a hodnocení regionálního ÚSES spadá do působnosti krajských úřadů a správ příslušných správ národních parků  a chráněných krajinných oblastí.

Místní ÚSES

Menší ekologicky významné krajinné celky do 5 - 10 ha. Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory.

K vymezení a hodnocení místního ÚSES mimo území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem jsou příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Další úroveň ekologických sítí představuje EECONET (European Ecological Network), jehož kostru tvoří pro území České republiky vybrané skladebné části nadregionálního ÚSES.

 Nadregionální ÚSES je tvořen těmito prvky:

Nadregionální biocentrum ČERCHOV (1 544 ha)

Téměř celé nadregionální biocentrum je v evropsky významné lokalitě Čerchovský les, celé v CHKO v I. II. i III. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO, v biocentru se nachází PR Smrčí, PR Bystřice a NPR Čerchovské hvozdy. 99 % území je tvořeno lesními porosty s převahou acidofilních bučin. Horský terén ve vrcholové části Čerchova zahrnuje obtížně přístupné skalnaté a suťové svahy. V nižších partiích a na mírnějším terénu se vyskytují smrkové monokultury.

Nadregionální biocentrum DIANA (1 540 ha)

Téměř celé NRBC Diana je součástí CHKO v I., II. i III. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO, v biocentru se nachází PR Jezírka u Rozvadova a PR Diana. Nadregionální biocentrum leží na státní hranici s Německem, uvnitř NRBC se nachází rozsáhlý lesní komplex, který místy střídá louka a to především niva Kateřinského potoka. Charakter prostředí a fakt, že oblast byla v bezprostřední blízkosti hranice, dala možnost vzniku relativně přírodního a málo dotčeného prostředí.

Nadregionální biokoridor KLADSKÁ – DIANA – ČERCHOV (103 km)

Celý biokoridor prochází lesními porosty ze Slavkovského do Českého lesa, a to vesměs v hloubi porostů, z velké části v blízkosti státní hranice. Kříží dálnicí D5 v oblasti Rozvadova mezi severní a jižní částí CHKO.

Nadregionální biokoridor ČERCHOV – BĚLEČ (38 km)

Od nadregionálního biocentrumu Běleč biokoridor prochází „parkovou krajinou„ s mozaikou lesů, polí, luk a mimolesní zeleně. Typické jsou „chlumy“ – drobné lesní porosty na vyvýšeninách mezi poli. Blíže k Čerchovu biokoridor vstupuje do souvislých lesních porostů svahů podhůří Šumavy a Českého les, potažmo masívu Čerchova. BK územím CHKO prochází jen velmi krátkým lesním úsekem mezi Čerchovem a obcí Č. Kubice.

ÚSES regionálního významu je zastoupen 19 regionálními biocentry (RBC). Propojení těchto biocenter zprostředkovává celkem 12 regionálních biokoridorů (RBK). Jedná se zejména o lesní porosty a luční a vodní ekosystémy.

Lokální ÚSES je vybrán tak, aby reprezentoval celou škálu přírodních stanovišť a jim odpovídajících společenstev – lesní porosty, luční a vodní ekosystémy, skály apod.

Mezi cenné lokality pro jednotlivé prvky ÚSES na půdě mimo les patří areály bývalých vesnic, které zanikly v průběhu 40. až 50. let minulého století.

více zde​​​​​​